Oxford University Press (OUP) patří k nejstarším světovým nakladatelstvím, které si navzdory toku času udržuje výsadní postavení na vrcholu tiskařských žebříčků. Věděli jste například, že nakladatelství funguje již 500 let? Za dobu svého působení vychovalo celé generace žáků, akademiků, studentů i zvědavých nadšenců. Mimoto zaštituje celou řadu odborných publikací a vědeckých prací a zajišťuje vzdělávací kurzy pro odbornou i laickou veřejnost. Zajímá vás, jak si vede nakladatelství dnes?

Nejsme včerejší - OUP je in!

Oxford university press

A to není nadsázka. Navzdory tomu, že bychom letité nakladatelství mohli považovat za staromódní, co se Oxford University Press týče, jde s dobou, a v mnoha směrech dokonce napřed. Podpora širokého spektra odborníků a kvalitní pověst dávají společnosti váhu a ideální podmínky pro další profesionální růst. Mimo precizní výukovou literaturu OUP poskytuje také výukové programy a kurzy, elektronické učebnice a podporuje mnohé další vymoženosti dnešního konceptu vzdělávání. Úzkou spolupráci navazuje především s učiteli a odborníky na vzdělávání, díky kterým dokáže svoje současné produkty dokonale přizpůsobit potřebám studentů. Nakladatelství zůstává jistotou především na poli jazyků – mnozí z nás si jistě vybavují některé knížky z lavic základní nebo střední školy. Pro běžného pedagoga jsou učebnice se značkou OUP jistotou a zárukou kvality.

V dnešním sortimentu nakladatelství najdeme učebnice angličtiny pro začátečníky i pokročilé, odborné slovníky i ty pro každodenní použití, knihy, reálie, reference a mnohé další tituly. Široká nabídka pomáhá studentům rozvinout všestrannost svého jazyka. Učebnice poskytuje základ, ale díky doplňkové literatuře mají čtenáři možnost svoje znalosti obohatit a uvést do praxe. To je oproti jiným, monotematicky zaměřeným nakladatelstvím, obrovská výhoda.

Krůčky historií a začátky Oxford University Press

Počátky nakladatelství datujeme jenom několik let po výrobě knihtisku. Hlavní protagonista, William Caxston, rozběhl první tiskařský lis v Oxfordu v roce 1476, což bylo nedlouho poté, co začal jeho německý kolega Johann Gutenberg v Mohuči. První tištěnou publikací byla kniha The recuyell of the historyes of Troye. Do té doby se většina knih tiskla pomocí blokového tisku (nebo také deskotisku), kdy se stránka nejprve kompletně odlila nebo vyřezala ze dřeva, a potom se používala k reprodukci dalších. Datum výtisku první Caxstonovi knihy se spojuje s počátkem vydávání knih v Oxfordu. Jeho zásluhy nespočívaly jenom v zavedený tisku; přeložil také množství cizojazyčných titulů, věnoval se editaci textů a vlastní tvorbě. Právě díky tomu byl také roku 2002 zvolen 68. největším Britem všech dob. Většina tiskařů svoje publikace tiskla v Oxfordu ještě dalších sto let, takže i po Caxtonově smrti si město zachovávalo v tiskařství prim.

Dalším důležitým okamžikem v modelování základů Oxfordského nakladatelství byl rok 1586, kdy získal jeden Oxfordský tiskař, který byl za dobře s univerzitami a akademiky, od soudního dvora dekret (licenci na tisk), kterou doposud měli pouze tiskaři v Londýně. Magna Charta roku 1632, kterou udělil král Karel IV., jež univerzitu otevřeně podporoval, potom dávala Oxfordu výsadní právo tisknout všechny druhy knih. Díky tomu se působnost nakladatelství ještě rozšířila. Podobné privilegium bylo uděleno také Univerzitě v Cambridge.

Tisk v té době ale nefungoval jako na běžícím páse, jak jsme dnes zvyklí. Navzdory relativně moderní technice byla tištěná literatura i nadále nedostatkovým zbožím, ke kterému se nedostal jen tak někdo. Většinu vzácných výtisků si drželi univerzity a akademici ve svých knihovnách, a co se poddaných týče, dostal se k nim opravdu málokdo.

Roku 1702 vydalo nakladatelství titul Hisotiry of the Great Rebellion, který velmi rychle dosáhl vysoké popularity. Nutno podotknout, že kniha byla nejenom historicky nepřesná, ale také trošku upravená ke kráse. Autorem byl hrabě Clarendon, a mapoval v ní historii občanské války a vlády Olivera Cromwella. Ten byl protektorem a lordem Anglie, Irska a Skotska a silně propagoval vytvoření Anglické republiky (Commonwealth of England) po smrti krále Karla II. Značná obliba knihy měla za následek, že se nakladatelství rozštěpilo na dvě frakce – nakladatelství Clarendon House, které se zabývalo především vědeckými publikacemi, a potom Bible Press (které začalo Bible tisknout roku 1611). Uspokojit poptávku na Bible ovšem nebylo jednoduché, a díky tomu, že Bible Press bylo jedno z mála nakladatelství, které Bible tisknout mohlo, začalo svoji licenci pronajímat i jiným tiskařským iniciativám.

Získat práci v University Press bylo svého času značně obtížnou záležitostí. Většina pozic v nakladatelství byla totiž doživotní, takže lidé, kteří měli kariérní ambice, většinou odcházeli s prázdnou. Ke změnám v konceptu vedení docházelo teprve počátkem roku 1856, kdy se změny ve vedení nakladatelství staly běžnou praxí. Světového formátu dosáhlo nakladatelství až počátkem 20. století. Milníkem bylo především vydání obsáhlého slovníku anglického jazyka 1910, který nese hrdé jméno Oxford English Dictionary. Díky multikulturnímu pojetí a vydávání beletrie během druhé poloviny dvacátého století se vliv nakladatelství značně rozšířil. Úspěch měla především literatura lékařská a tituly z akademického prostředí, v jejichž vydávání hrálo nakladatelství prim. Koneckonců – hraje dodnes.

Nabídka dnes - co nám může Oxford nabídnout?

Téměř každý, kdo se kdy učil angličtinu, by dovedl jmenovat nějaký titul OUP. Mezi ty nejznámější patří například English skills, New Headway, New Solutions, příprava na FCE či CAE a mnohé další. Mimoto má OUP v sortimentu celou řadu odborné literatury selektivně zaměřené na konkrétní lingvistické schopnosti v anglickém jazyce – včetně psaní poezie a umělecké literatury, porozumění odbornému psanému textu, kognitivní schopnosti v anglickém jazyce a morfologii. Velice oblíbeným a zábavným způsobem procvičování angličtiny je čtení knih a povídek. Oxford nabízí spoustu knih, počínaje klasikou jako je Shakespear nebo Hamlet, přes populární pohádky až po moderní novely. V široké nabídce si vybere milovník kteréhokoli žánru. U Čechů se těší oblibě především knihy dvojjazyčné, kde je hned na vedlejší straně uvedený český překlad. Čtenář si tak může zkontrolovat, zda psanému textu správně porozuměl, případně si vyhledat překlad slovíčka, které z kontextu věty nepochopil. Lidé oceňují takový způsob učení především proto, že jim nepůsobí větší obtíže (a je poměrně zábavný), plus je naučí konkrétní aplikace gramatiky v praxi. Přeci jenom je něco jiného text poslouchat a číst ho. Čtenář si mnohem lépe ujasní skladbu a konstrukci vět, a zároveň si zapamatuje, jak se slovíčka píšou.

Oxford může nabídnout oporu profesionálům, alternativu skeptikům i jistou půdu pod nohama pro začátečníky, kteří ještě nevědí, jak s výukou jazyka začít. Jeho literatura je zárukou kvality, snadného porozumění a informací, které určitě využijete.