Kvalitní materiály jsou základem úspěchu v jakékoli oblasti – ať už se jedná osobnostní rozvoj, studium na vysoké škole, nápady, jak si zpestřit volný čas, a samozřejmě také studium jazyků. Bez cizího jazyka se dnes s nejvyšší pravděpodobností neobejdete. Svět je multikulturní, a předpokládá se, že půjdeme s dobou. Navzdory naší geografické poloze, která by napovídala spíše pro-germanistickému zaměření, české školy i vzdělávací centra z logických důvodů preferují angličtinu. Společně se v našem článku budeme věnovat výběru nejvhodnější anglické literatury, nejefektivnějším metodám učení a způsobům, jak si vybrat učebnici, která vám sedne na míru.

Cambridge University Press - stálice, která vás rozpovídá

Cambridgeská Univerzita zaštiťuje Cambridge University Press už několik století. Patent pro vydávání odborných knih si univerzita zasloužila roku 1534 především díky přízni Jindřicha VIII., který akademickou půdu otevřeně podporoval nejen cílenou propagací, ale také finančními prostředky. K současnému datu má Cambridge Press celosvětově více než 50 poboček, zaměstnává přes 2000 lidí a publikuje okolo 45 000 autorů ze stovky různých zemí. Jistě mi dáte zapravdu, podotknu-li, že čísla jsou to bezesporu obdivuhodná. Tím ale prestiž nakladatelství zdaleka nekončí. Jeho hlavní výhoda bezesporu spočívá v kvalitě literatury, kterou vydává.

Cambridge University Press se podle specializace dělí na tři sekce vydavatelství. To první, akademické, se specializuje na odbornou literaturu, akademické deníky a periodika, knihy o vědě, technologii, medicíně, humanitních studiích a společenských vědách. Tato sekce se také věnuje tištění náboženské literatury. Akademická část Cambridge Press je jedna z mála, která v Anglii může vydávat některé typy duchovní literatury, jako například Knihu společných modliteb (Book of Common Prayers) anebo Bibli krále Jakuba (King James Version of the Bible).

Všeobecně nejznámější frakce nakladatelství je ELT Group (English language teaching), která se specializuje na výuku angličtiny po celém světě. ELT se nesoustředí na konkrétní věkovou skupinu – nabízí literaturu a vzdělávací programy pro mladší žáky, studenty, pracující a samozřejmě pedagogy. Mimoto pořádá Cambridge celou řadu soutěží pro děti i dorost, ve které si mladí studenti mohou vyzkoušet svoje konverzační schopnosti, a navíc také psaní esejí na neobvyklá témata a profesionální argumentace, se kterými by se mohli v budoucnu potýkat na pracovištích. Příprava na soutěže pořádané ELT většinou stmeluje žáky i jejich učitele, což obě strany patřičně oceňují.

Díky tomu, že většina škol, které Cambridgeskou literaturu používá, je spokojena a otevřena dalšímu vzdělávání, vznikla iniciativa Asociace cambridgeských škol v ČR. Jedná se o instituce, které preferenčně používají k výuce Cambridgeskou literaturu. Asociace sdružuje jak základní, tak střední a mateřské školy, a mimoto samostatné instituce specializující se na výuku jazyků. Třetím fragmentem Cambdridge University Press je sekce specializující se na všeobecné vzdělávání. V této sekci můžeme najít celou řadu titulů, počínaje učebnicemi pro základní školu, přes specializované knihy pro univerzity a mnohé další.

Krůčky minulostí - jak začínaly legendy

Dlouhá historie Cambridge University Press znamená celou řadu zlomů a historických událostí. Nakladatelství se zrodilo z královského patentu již dříve zmíněného Jindřicha VIII., jež byl díky přízni udělen roku 1584. Cambridge společně s Oxfordem jsou jediná dvě tiskařství privilegovaná královským patentem. Mezi nejznámější autory, kteří u Cambridge Press vydávali, patří John Milton, Isaac Newton, William Harvey, Bertrand Russel, Stephen Hawking a mnozí další. Vzhledem k tomu, že tiskařství bylo svého času poměrně delikátním průmyslem, rozbouřil patent pro Cambridge Press vody klidného knižního světa. Napomohlo tomu především tištění Bible, což bylo pro kterékoli tiskařství neobvyklé privilegium. Doposud prim drželo pouze několik tiskařství, a všechny byly v Londýně. Fakt, že se tak klíčová kniha jako Bible tiskla i mimo hlavní město, byla pro mnohé skeptiky nepřijatelná.

Rozmach tiskařství datujeme k roku 1850, kdy přešel tisk na stroje poháněné párou. Tou dobou zaměstnávalo tiskařství asi 2500 lidí, což bylo na tehdejší poměry neuvěřitelné množství. Zajímavou informací také je, že tiskařská rada Cambridge zamítla návrh publikace Jamese Murraye, který se později obrátil k Oxfordu a vydal slavný Oxfordský slovník angličtiny, který patří mezi největší a nejvýznamnější slovníky vůbec. Slovník definuje zhruba 600 000 slov, které jsou ilustrovány na 3 000 000 citacích. V současné době je dostupný na internetu a každé tři měsíce podléhá důsledné revizi.
V roce 1992 otevřelo tiskařství svůj obchod na Trinity Street, v centru Cambridge. Dodnes patří k vlivným a bohatým nakladatelstvím, a díky sprintu technologického rozvoje může dnešním žákům a studentům neustále nabízet něco nového.

Současná výuka angličtiny - reálie, konverzace, a co ještě potřebujeme

Nakonec si povíme několik tipů, které by vám mohli pomoci s učením jazyka. Kvalitní literatura je sice základ, ale k porozumění a především zvládnutí anglického jazyka je potřeba trošku víc. Základ je se s jazykem co nejčastěji setkávat, a to v různých obměnách – psaný text, poslech, konverzace, doplňování, morfologická cvičení a další. Jednoduché způsoby, jak se něco naučit, a přitom nemuset moc myslet a soustředit se, jsou dnes asi nejoblíbenější. A které to jsou?

Anglicky dabované filmy plus anglické titulky. Asi nejlepší kombinace je poslech a čtení zároveň. Nejenom že když něco slyšíte, může se okamžitě obeznámit se způsobem, jak se konkrétního slovíčko píše, ale navíc nejste limitováni šišláním a drmolením herců, které občas porozumění brání. Bez titulků se lidé ve filmech často ztrácejí, a jsou-li titulky české, obvykle z mluvení moc nemáme. Nejedná se sice o úplně elementární level učení, ale pomůže komukoli – začátečníkovi, i pokročilému.
Další šikovnou pomůckou je literatura – počínaje odbornými knihami přes specializované časopisy, nebo jenom jídelní lístek v anglickém jazyce. Cokoli, co je k dispozici – čtěte, louskejte, snažte se s angličtinou setkávat v životě co nejvíce a v co nejpřirozenějších situacích. Můžete se také pobavit čtením anglických etiket nebo upozorněních v podnicích. Člověk se leckdy dozví věci, o kterých by ani neřekl, že se cizincům mohou nakazovat, potažmo zakazovat. Poslouchání písniček může být, co se učení jazyka týče, poměrně ošemetné. Nejenom že věty nejsou konstruované tak, abyste se s nimi mohli nahánět v běžné konverzaci, ale navíc se v textech velmi často vyskytují slangové výrazy, které by vašeho šéfa nebo učitele každopádně nepotěšily. Je určitě dobré texty poslouchat, ale musíme je brát s rezervou a rozhodně si nebrat za vzor Eminema.
Konverzace je asi nejúčinnější způsob, jak si angličtinu procvičit. Přemýšleli jste někdy, jaké by to bylo, zkusit své kamarádce vyložit dojmy ze včerejší schůzky v anglickém jazyce? Podobné kódování má nejenom výhody edukační, ale také vás může ušetřit zvědavých uší u vedlejších stolu (a nebo právě naopak).

Nejdůležitější položkou je myslet anglicky. To je asi nejlepší způsob, jak si angličtinu procvičit a neztrapnit se u toho. Když se snažíte přemýšlet, co budete dnes dělat, pokuste se vést svůj vnitřní dialog v cizím jazyce. Okamžitě zjistíte, kde máte mezery, co vám nejde, co byste potřebovali procvičit. Když si zpětně procházíte, co jste za celý den udělali, a co vás ještě čeká, překládejte si. Plánování a retrospektivní úvahy jsou nejlepší způsob, jak se naučit používat správné časy.
Základem jsou ovšem pevné nervy, trpělivost a odhodlání se něco naučit. Disponujete-li jimi, nic vás nezastaví.