Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století

Z obsahu

O autorech 9
Úvod 11
1. Mezinárodní obchod 13
1.1 Vymezení pojmu "mezinárodní obchod" 13
1.2 Úloha mezinárodního obchodu v národní a světové ekonomice 20
1.2.1 Úloha zahraničního obchodu v národní ekonomice 20
1.2.2 Úloha mezinárodního obchodu ve světové ekonomice 25
1.2.3 Počátky a historický vývoj mezinárodního obchodu 25
2. Teorie mezinárodního obchodu 31
2.1 O teoriích mezinárodního obchodu 31
2.2 Nástroje analýzy základního modelu 31
2.3 Rovnováha základního modelu ekonomiky 35
2.4 Klasický model mezinárodního obchodu 37
2.4.1 Teorie absolutních výhod 37
2.4.2 Teorie komparativních výhod 41
2.4.3 Mezinárodní směnný poměr 45
2.4.4 Závěry klasického modelu 45
2.5 Neoklasické modely mezinárodního obchodu 46
2.5.1 Heckscherův-Ohlinův model 46
2.5.2 Teorémy navazující na H-O model 49
2.6 Testy klasických a neoklasických modelů 52
2.6.1 MacDougallův test klasického modelu 52
2.6.2 Leontiefův test H-O teorému 53
2.6.3 Projevené komparativní výhody 54
2.7 Moderní teorie obchodu 55
2.7.1 Teorie kvalifikace práce 55
2.7.2 Teorie životního cyklu výrobku 56
2.7.3 Teorie shodnosti preferencí a vnitroodvětvový obchod 57
2.7.4 Rostoucí výnosy z rozsahu a nedokonalá konkurence 58
2.7.5 Gravitační model obchodu 61
2.8 Mezinárodní obchod jako součást vnější ekonomické rovnováhy 62
3. Vývojové trendy mezinárodního obchodu 67
3.1 Vývoj mezinárodního obchodu se zbožím a službami ve 20. a 21. století 71
3.1.1 Vysoká dynamika mezinárodního obchodu 71
3.1.2 Rostoucí podíl služeb v mezinárodním obchodě 73
3.1.3 Systémové změny v mezinárodním obchodě 73
3.2 Světová krize, její dopad na mezinárodní obchod a odhad budoucího
vývoje 76
3.2.1 Příčiny a průběh světové krize 76
3.2.2 Dopad světové krize na mezinárodní obchod 79
3.2.3 Odhad budoucího vývoje mezinárodního obchodu 82
3.3 Teritoriální a komoditní struktura mezinárodního obchodu 84
3.3.1 Teritoriální struktura mezinárodního obchodu 84
3.3.2 Komoditní struktura mezinárodního obchodu 87
3.3.3 Případové studie na zahraniční obchod 91
4. Obchodní politika 99
4.1 Pojem a pojetí obchodní politiky 99
4.1.1 Definice pojmů 99
4.1.2 Obchodní politika jako systém 100
4.1.3 Další politiky ovlivňující obchod 101
4.1.4 Liberalismus a protekcionismus 104
4.2 Nástroje obchodní politiky 107
4.2.1 Nástroje na ochranu trhu a podporu vývozu 107
4.2.2 Tarifní a netarifní nástroje 110
4.2.3 Autonomní a smluvní nástroje 120
4.3 Mnohostranný obchodní systém 123
4.3.1 Principy mnohostranného obchodního systému 124
4.3.2 Pravidla pro obchodování a obchodní závazky 125
4.3.3 Řešení a urovnání sporů 130
4.3.4 Přezkoumání obchodních politik 131
4.3.5 Současné kolo mnohostranných liberalizačních jednání 133
4.4 Regionální integrační dohody 136
4.5 Globalizace, multilateralismus a regionalismus 138
4.6 Dopad krize na obchodní politiku 141
5. Investiční politika 145
5.1 Význam investic v národní ekonomice 145
5.2 Mezinárodní investiční politika 148
5.2.1 Mezinárodní investiční režim 149
5.2.2 Investiční pobídky 159
5.3 Přímé zahraniční investice 170
5.3.1 Typologie přímých zahraničních investic a determinanty jejich přílivu do země 170
5.3.2 Mezinárodní pohyb přímých zahraničních investic 20. a 21. století 173
5.3.3 Dopad krize na toky, skladbu a zaměření přímých zahraničních investic, budoucí vývoj 180
5.3.4 Přímé zahraniční investice v EU a ČR 182
6. Evropská integrace - obchodní aspekty 197
6.1 Vývoj měnové integrace v rámci Evropských společenství 197
6.1.1 Počátky hospodářské a měnové integrace v Evropě 197
6.1.2 Vývoj na konci osmdesátých let 202
6.1.3 První fáze formování hospodářské a měnové unie 204
6.1.4 Druhá fáze formování hospodářské a měnové unie 207
6.1.5 Třetí fáze 208
6.1.6 Vliv dluhové krize na proces hospodářské a měnové integrace 209
6.1.7 Budoucnost eurozóny 217
6.2 Společné politiky Evropské unie 220
6.2.1 Společná obchodní politika 221
6.2.2 Společná zemědělská politika 241
6.2.3 Další společné a koordinované politiky ovlivňující obchod 248
6.3 Rozvojová politika 255
6.3.1 Vztah rozvojové pomoci a obchodu 255
6.3.2 Rozvojová pomoc EU a ČR 257
7. Mezinárodní konkurenceschopnost 259
7.1 Podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost 259
7.1.1 Podnikatelské prostředí a jeho složky 259
7.1.2 Vazby a souvislosti 260
7.1.3 Vybrané ukazatele kvality podnikatelského prostředí
a mezinárodní ročenky konkurenceschopnosti 261
7.2 Konkurenceschopnost České republiky 265
7.2.1 Podnikatelská základna 266
7.2.2 Komparativní postavení ČR v rámci ročenek konkurenceschopnosti 269
7.2.3 Vybrané ekonomické ukazatele a jejich vliv na konkurenceschopnost ČR271
7.3 Podpora podnikání279
7.3.1 Nástroje podpory podnikání 279
7.3.2 Podpora podnikání v ČR 284
8. Souvislosti mezinárodního obchodu 295
8.1 Mezinárodní měnový systém 295
8.1.1 Období zlatého standardu 295
8.1.2 Brettonwoodský měnový systém 297
8.1.3 Systém plovoucích měnových kurzů 300
8.1.4 Typy kurzových režimů 300
8.1.5 Finanční krize a role Mezinárodního měnového fondu302
8.2 Mezinárodní instituce v mezinárodním obchodě 308
8.2.1 Mezivládní organizace 309
8.2.2 Nevládní organizace 329
Závěr 331
Summary 332
Seznam zkratek 333
Seznam citovaných zdrojů340
Rejstřík 362

O autorovi

Ing. Ludmila Štěrbová, CSc.

Vyučuje na katedře mezinárodního obchodu Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Je proděkankou Fakulty a zároveň akademickou ředitelkou bakalářského programu International Business a magisterského programu International Business - Central European Business Realities, které jsou vyučovány v angličtině. Přednáší v angličtině na univerzitách v Lyonu, Moskvě, Mohuči, Innsbrucku a Jekatěrinburgu, spolupracuje s Evropskou hospodářskou komisí OSN jako členka týmu specialistů na práva k duševnímu vlastnictví, je externí lektorkou Úřadu průmyslového vlastnictví. V letech 1984-2006 zastávala různé pozice na Ministerstvu průmyslu a obchodu a jako diplomatka pracovala na Stálé misi ČR pro mezinárodní organizace v Ženevě, kde zastupovala Českou republiku ve Světové obchodní organizaci, koordinovala regionální skupinu států střední Evropy a Pobaltí, předsedala Lisabonské unii a zastávala funkci místopředsedkyně a výkonné předsedkyně Rozpočtového a programového výboru ve Světové organizaci duševního vlastnictví. Věnuje se problematice mezinárodního obchodu, zejména mnohostrannému obchodnímu systému, obchodní politice, mezinárodním organizacím a obchodním aspektům práv k duševnímu vlastnictví. V uvedených oblastech intenzivně publikuje a vystupuje na mezinárodních konferencích, poskytuje televizní a rozhlasové komentáře a spolupodílí se na řešení výzkumného záměru Fakulty mezinárodních vztahů VŠE "Governance v kontextu globalizované ekonomiky a společnosti".

Ing. Iveta Černá, Ph.D.

V roce 2008 ukončila postgraduální studium oboru Mezinárodní obchod na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. V dizertační práci analyzovala a srovnávala systémy podpory podnikání v České republice a ve Velké Británii. Od roku 2005 působí na katedře mezinárodního obchodu Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Její pedagogické a vědeckovýzkumné aktivity se zaměřují na oblast zahraniční a mezinárodní obchodní politiky, podpory podnikání, mezinárodního obchodu a mezinárodních obchodních operací. Od r. 2007 se spolupodílí na řešení výzkumného záměru Fakulty mezinárodních vztahů VŠE "Governance v kontextu globalizované ekonomiky a společnosti".

Ing. Radek Čajka, Ph.D.

V roce 2013 dokončil postgraduální studium oboru Mezinárodní obchodní vztahy na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Od roku 2009 působí jako asistent a později odborný asistent na katedře mezinárodního obchodu. V rámci výzkumné činnosti se věnuje zejména problematice procesu měnové integrace v Evropě, teoriím mezinárodního obchodu a problematice konkurenceschopnosti. Je autorem řady odborných článků a pravidelně se aktivně účastní domácích a zahraničních ekonomických konferencí. Přednáší na univerzitách v Nantes a ve Vídni. Podílí se na výuce kurzů v anglickém jazyce jak pro studenty VŠE, tak pro studenty z partnerských univerzit.

Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MAE

V roce 2012 ukončil postgraduální studium oboru Mezinárodní obchod na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Ve své dizertační práci se zabýval analýzou světové finanční a ekonomické krize, jejími dopady na mezinárodní ekonomické vztahy a na ekonomiku Ruské federace. Od roku 2013 zastává pozici odborného asistenta na katedře mezinárodního obchodu. V rámci výzkumné činnosti se věnuje problematice světové krize, mezinárodního obchodu, ruské ekonomiky a s nimi souvisejících témat. Je autorem a spoluautorem řady odborných článků a skript. V rámci pedagogické činnosti se podílí na výuce kurzů v anglickém jazyce pro studenty VŠE a partnerských univerzit.