Jak správně vybrat tvrdost tužky ?


Tužku někdy použije každý z nás, často si však lámeme hlavu, kdy použít kterou tvrdost. Jiná je vhodná pro psaní na dřevo, jiná pro kresbu, jiné nosí děti v penálu do školy, aby s ní rýsovaly při matematice. Jak se tedy v tužkách vyznat?

Kde se vůbec grafitová tužka vzala?

Tvrdost tuhy

V roce 1564 bylo v Anglii nedaleko městečka Borrowdale objeveno ložisko grafitu a lidé jej začali používat na psaní. Zpočátku jej používali samotný, ale protože barvil, obalovali jej hadříkem. Teprve 17. Století pochází nejstarší dochovaná tužka, jak ji známe dnes- tedy grafitová tuha obalená ve dřevě. Od 19. Století však grafit není jedinou látkou obsaženou v tuze. Tehdy začali používat směs grafitu, jílu někdy doplněnou sazemi, voskem a jinými organickými látkami. Tím vznikly tužky s různou tvrdostí. Kvalitní tuha by měla obsahovat alespoň 96 procent uhlíku a částice by měly být menší než 10 mikronů. Českobudějovická firma KOH-I-NOOR patří dodnes k největším výrobcům tužek na světě.

Tvrdost tuhy

Podle evropského systému se tvrdost tuhy označuje číslicemi ve stupnici od 1 do 9, ve spojení s písmeny H (hard - tvrdý), B (black - černý) a F (firm - pevný). Měkké tuhy obsahují více grafitu, tvrdé více jílu. Nejměkčí tuha je 8B- 9B už je přírodní grafit, nejtvrdší tuha je 10H. Tužky HB a F se pohybují někde uprostřed stupnice tvrdosti a jsou nejprodávanější. Dále platí, že čím tvrdší tužka, tím světlejší zanechává stopu, naopak čím měkčí, tím je stopa tmavší.

A jakou tužku na rýsování? Určitě si zvolíme spíše středně tvrdou nebo tvrdou. Tvrdší tužka totiž zanechá tenkou stopu a nebude se rozmazávat. Naopak tužka na kreslení by měla být zvolena spíše z opačné části stupnice tvrdosti, pro kreslení je vhodná měkká tužka- krásně klouže po papíře a dovoluje kreslíři uvolnit ruku. Zde platí přesný opak, než u rýsování- čím měkčí tuha, tím bude stopa černější a zároveň i širší. Bude záležet jen na vás, jestli vám pro kresbu postačí jen jedna tvrdost tužky nebo si pořídíte celou škálu. Zde uvádím tužky na kreslení doporučované pro studenty uměleckých škol- H4, H2, HB (F), B2, B4, B6, B8. V sortimentu střední tvrdosti tužek najdeme i tužku s gumou. Gumovací tužka však není vynálezem posledních desetiletí, neboť gumu na druhý konec tužky připevnil už v roce 1858 Američan Hyman Lipman a s úspěchem se prodává dodnes.

A co je vlastně tužka č. 1, 2 a 3, jak ji známe ze školy? Všechny tyto tužky najdeme na stupnici tvrdosti uprostřed a jsou školáky nejvíce používány. Tužka č. 1 je podle stupnice označena písmenem B, tužka č. 2 nebo také tužka HB a tužku č. 3 najdeme pod písmenem H. My jsme měli ve škole na paměti používat tužku č. 1 a 2 při psaní a kreslení, tužku č. 3 na rýsování.

Zapamatujme si tedy to, že tvrdá tuha se tolik nerozmazává a neotírá, tudíž je vhodná na čistou a přesnou práci jako je rýsování. Naopak měkká tuha nachází využití v umělecké sféře.