Co se anglických učebnic týče, existuje několik stálic, které navzdory času a neustálému multimediálnímu pokroku neztrácejí na půvabu ani účelnosti. Mimo klasicky znějící značky jako Oxford nebo Cambridge se k nim také řadí literatura značky Longman. Stejně jako předchozí jmenovaná dvojice nakladatelství, i společnost Longman má za sebou dlouholetou tradici a pestrou historii. Proč si ke své výuce angličtiny vybrat právě literaturu značky Longman se dozvíte v našem článku.

Víme, odkud pocházíme a víme, kam směřujeme

Společnost Longman k současnému dni spadá pod koncept Pearson PLC, což je multimediální vzdělávací a nakladatelská společnost, která dnes ve své oblasti suverénně drží prim. Navzdory tomu, že Pearson PLC má hlavní sídlo v Londýně, působí po celém světě, a to zcela bez limitu. První krůčky značky Longman můžeme dohledat již v roce 1724, kdy jistý knihkupec Thomas Longman povolil uzdu svým ambicím, a dovedl svoji představu úspěšného podnikání k pěknému nakladatelství. Thomas Longman byl svého času učedníkem jistého Johna Osborna, u kterého procvičoval své schopnosti obchodníka a nakladatele. Když měla jejich spolupráce končit, Thomas se oženil s Osbornovou dcerou, a zpečetil tak společnou práci rodinným svazkem. Později zakoupil vlastnictví Williama Taylora, který je znám jako první nakladatel knížky Robinson Crusoe. Získal tak jeho dvě knihkupectví – The Black Swan (Černá labuť) a The Ship (Loď), které se staly jeho domovskými prostory. Thomas nadále úzce spolupracoval se svým tchánem a společně se jim povedlo postupně „rozjet“ kýžený nakladatelský byznys. Jak čas běžel, Thomas stárl, a brzy potřeboval pro svůj obchod posilu. Jí se stal jeho synovec, také Thomas Longman, a společnost se přejmenovala na T. and T. Longman. Po smrti Thomase Logmana (strýce) se stal Thomas Longman (synovec) jediným majitelem. Jak je vidno, s administrativou asi neměli problémy. Mladší Longman se zasloužil o rozšíření působnosti obchodu především díky tomu, že naslouchal správným lidem. Mezi jeho partnery patřila celá řada podnikatelů a inovativních mozků. Thomas Longman měl tři sny – z nich pokračoval v jeho podnikání Thomas Norton Longman, tudíž tradice Thomase Logmana ve vedení společnosti zůstala zachována. Později se ovšem společnost poměrně silným vlivem obchodních parterů přejmenovala na Longman, Hurst, Rees, Orme, Brown & Green. Malé nakladatelství rozhodně vědělo, jak si zvýšit obrat – to především proto, že dovedli odhadnout, do čeho se vyplatí investovat. V roce 1799 zakoupilo nakladatelství práva na titul English grammar, jejímž autorem byl Lindley Murray. Kniha měla roční prodej okolo 50 000 výtisků, což bylo na tehdejší poměry obrovské množství. Následovalo také zakoupení práv na tištění Johanky z Arku nebo Wordsworhtových Lyrických Balad. Podobné „výhodné koupě“ pomohly nakladatelství zvýšit rozpočet, a především se zapsat do povědomí anglické společnosti.

Poté, co zemřel Thomas Norton Longman, se společnosti ujali jeho dva synové – William a samozřejmě další Thomas. Ti svoje největší úspěchy zaznamenali u titulů Lays of Ancient Rome (1842) a History od England (1841), která se zabývá roky 1685 až 1702 (tedy Slavnou revolucí r. 1688 a panováním Viléma III. Oražského). Kniha History of England měla za několik let neuvěřitelných 40 000 prodaných výtisků.
Oba dva bratři se mimo vydavatelskou činnost soustředili také na vlastní tvorbu. Traduje se, že byli literárně nadaní, a že jejich díla měla mezi lidmi značnou oblibu. Thomas Longman editoval a doplnil o nápadité ilustrace Nový zákon, a William byl autorem několika samostatných knih – například History of the Three Cathedrals dedicated to St Paul (1869) a Hisotry of the Life and Times of Edward III.

V roce 1863 převzala společnost práci JW Parkera, který vydával Fraser časopis, a spolu s tím publikaci děl Johna Stuarta Milla. V roce 1940 byla naneštěstí velká část knih i vybavení nakladatelství zničena německými nálety (Blitz). Navzdory tomu, že to byla pro podnik silná finanční rána, se během několika let vzpamatovala, nicméně se stala akciovou společností a brzy na to byla skoupena koncernem Pearson. V roce 1972 zemřel poslední následovník Thomase Longmana, Mark. Specializace společnosti se zúžila na edukační literaturu, zaměřenou výhradně na anglický jazyk. V sortimentu jsou jak učebnice pro rodilé mluvčí, tak podpůrná literatura pro učení angličtiny jako druhého jazyka, ale také ekonomie, filozofie, politologie, náboženství nebo historie.

Longman dnes – základní znalosti i aplikace

Je vidět, že značka Longman si za dobu své existence prošla zajímavým vývojem a změnami. Rodinná tradice v ní zůstala celá tři století, což je více než obdivuhodné. Partnerství se společností Pearson jí dodává globální rozměr a v důsledku toho také zázemí, které dříve neměla. Dnes je známá například jako dominantní výuková anglická literatura v Číně a také jako záštita Longman dictionary. Mimoto nabízí společnost na svých stránkách celou řadu druhotných služeb, které se vám při výuce angličtiny mohou hodit. K edukaci kantorů, studentů i nadšenců nabízí zdarma ukázkové materiály, diskuze a nápady, které můžete využít v praxi. Ať už se chcete jenom informovat nebo si rozšířit obzory, diskuze s cizinci vám k tomuto účelu poslouží více než dobře. Jednoduší způsob, jak se dozvědět něco nového a přitom si procvičit angličtinu, asi nenajdete. Lidé na stránkách obvykle diskutují o svém vlastním učení, o způsobu učení v jejich zemi, případně o detailech cestování do jejich destinací a o mnohých dalších informacích.

Faktem zůstává, že chcete-li se dobře naučit cizí jazyk, je nejlepší vycestovat na dlouhodobý zahraniční pobyt (obvykle se doporučuje alespoň 3 týdny). Ale neusínejte na vavřínech – výzkumy ukazují, že „jen tak se flákat po cizině“ člověka většinou moc nenaučí. Mnozí moji známí dokládají, že je nejvíce naučili pobyty v cizině spojené s pravidelnou denní výukou. Nejenomže měli možnost se denně konfrontovat s mluveným jazykem v jeho syrové, edukačně nezpracované formě, ale navíc si mohli znalosti, které se přes den naučili v lavicích ve škole, okamžitě vyzkoušet venku na ulici. Vyjedete-li do ciziny bez toho, abyste se něco dále učili, obvykle skončíte u toho, že si procvičujete svoje minimum pořád dokola. Stanete se v používání jazyka jistější – to bezpochyby. Ale není nad to se neustále zlepšovat a posouvat dopředu. A k tomu je třeba motivace, důsledná práce a přísun nových informací.

Ať už se při svém studiu angličtiny rozhodnete pro kteroukoli literaturu, pamatujte, že nejdůležitější je vaše píle, odhodlání a nadšení pro jazyk. Když se nepovedlo svět spasit ani Bibli, učebnice angličtiny to sotva zachrání. I když – kdo ví.